„Nahradí mě AI?"
Tuhle otázku slyším na školeních čím dál častěji. Někdy zazní nahlas, častěji mezi řečí o přestávce. A není se čemu divit — titulky o propouštění kvůli umělé inteligenci se letos objevují skoro každý týden.
Strach z toho, co bude s mojí prací, je úplně lidský. Nedá se odbýt tím, že „to bude dobré". Dá se ale postavit vedle čísel. Pojďme se na ně podívat.
120 tisíc lidí za devět měsíců
Americká personální agentura Challenger, Gray & Christmas každý měsíc sčítá ohlášená propouštění v USA a zaznamenává, čím je firmy zdůvodňují.
Za prvních devět měsíců roku 2026 firmy uvedly AI jako důvod u 120 136 ohlášených propouštění. To je zhruba 21 % všech a AI je tak letos nejčastějším důvodem vůbec. Za celý rok 2025 přitom šlo zhruba o 55 tisíc míst.
Za devět měsíců je to tedy víc než dvojnásobek celého loňska.
Dvě poznámky, bez kterých se ta čísla číst nedají. Jde o propouštění ohlášená, ne nutně provedená. A jde o důvod, který uvádí firma. Nikdo nezkoumá, jestli by k propouštění nedošlo i bez AI.
Jenže v září se něco změnilo
Podle Challengera byla AI od března do července každý měsíc nejčastějším důvodem propouštění. V srpnu spadla na čtvrté místo. V září na páté — připadlo na ni 3 961 míst, asi 9 % měsíčního součtu.
Jestli to znamená, že vlna opadá, nebo jen že si firmy ohlášení rozložily jinak, zatím nikdo neví. Ale je to první signál, že „propouštíme kvůli AI" nemusí být nekonečný trend.
Co říkají samotní šéfové firem
Zajímavější než počty propuštěných je otázka, jestli AI v těch firmách opravdu nahrazuje práci.
Na to se v březnu podívala studie amerického National Bureau of Economic Research. Výzkumníci ve spolupráci s Duke University a Fedem z Atlanty a Richmondu oslovili téměř 750 vrcholových manažerů.
Výsledky jsou střízlivější, než by člověk čekal:
- Produktivita díky AI roste, ale nerovnoměrně — nejvíc ve financích a odborných službách.
- Manažeři vnímají větší přínos, než jaký se dá naměřit. Autoři tomu říkají paradox produktivity.
- Na úrovni celé ekonomiky studie nenachází důkazy, že by AI v blízké době snižovala zaměstnanost. Velké firmy úbytek míst čekají, menší spíš mírný nárůst.
- Ubývá rutinní administrativy a roste poptávka po kvalifikovaných technických rolích.
Jinými slovy: AI práci spíš přeskupuje, než že by ji hromadně rušila. A úspory, kterými se propouštění zdůvodňuje, jsou zatím často spíš očekávání než změřená skutečnost.
Proč je těžké říct, co je „kvůli AI"
Rozhodnutí o propouštění má skoro vždycky víc důvodů najednou. Firma může zavádět AI, zároveň upravovat organizaci po letech rychlého růstu a k tomu reagovat na ekonomickou situaci.
Když pak takové rozhodnutí oznamuje, přirozeně zdůrazní ten důvod, který nejlépe popisuje, kam chce směřovat. A AI je dnes pro většinu firem právě tím směrem.
Analytici proto upozorňují, že u řady firem je AI jedním z několika důvodů, ne jediným. Pro čtení statistik je to podstatné: věta „AI bere práci" a věta „AI je jedním z důvodů, proč se firmy mění" vedou k dost odlišným závěrům.
Pro člověka, kterého se propouštění týká, je to samozřejmě slabá útěcha. Pro všechny ostatní je to ale dobrý důvod nepodléhat panice z titulků.
A jak to vypadá v Česku
I u nás se objevily firmy, které propouštění spojily se zaváděním AI — letos na jaře to oznámila například Skupina Direct. Zatím ale jde spíš o jednotlivé případy.
Podle průzkumu Randstadu, který citovalo Echo24, počítá 60 % českých firem s tím, že po zavedení AI zůstane počet zaměstnanců stejný. Úbytek míst čeká 39 % zaměstnavatelů. Analytici zároveň odhadují, že nezaměstnanost letos zůstane pod 5 %.
Úbytek tedy čeká menšina firem a hromadná vlna propouštění zatím nepřišla. Obava ale existuje — a jak uvidíme, sama dokáže napáchat škodu.
Co vidím na školeních
Strach z nahrazení je na školeních cítit víc, než by se mohlo zdát. A má jeden zvláštní účinek.
Lidé, kteří se bojí, že je AI nahradí, ji často odmítají používat. Nebo ji používají potajmu a nikomu neukážou, co s ní umí. Je to pochopitelná reakce — když se něčeho bojíme, nechceme se k tomu přibližovat.
Jenže právě tady to funguje spíš naopak.
Pracovní postupy s AI totiž nevzniknou samy. Musí je nastavit lidé, kteří práci znají — vědí, kde jsou výjimky, na co zákazníci citlivě reagují a co musí zkontrolovat člověk. Kdo umí AI zapojit do své práce, je pro firmu cennější, ne zbytečnější.
Pro firmy z toho plyne podobná věc. Lidé, kteří znají procesy, jsou pro zavádění AI to nejcennější, co mají. Licenci si firma pořídí za týden. Znalost toho, jak práce opravdu probíhá, se za týden nezíská.
Co s tím
Pokud se bojíte o svoje místo:
- Nečekejte, až vám AI někdo nařídí. Vyzkoušejte ji na jedné opakované věci, kterou děláte každý týden.
- Zjistěte, co vám ušetří — a podělte se o to s kolegy. Funkční postup, který pomůže celému týmu, je vidět.
- Ptejte se ve firmě, jaké nástroje a data smíte používat. Tajné používání AI je riziko pro vás i pro firmu.
Pokud rozhodujete o lidech:
- Přínosy AI si změřte na konkrétních úkolech. Odhady bývají podle studie NBER optimističtější než skutečnost.
- Dejte lidem prostor se s AI naučit pracovat. Často se ukáže, že jde spíš o přeskupení práce než o rušení míst.
- Komunikujte otevřeně. Nejistota a strach brzdí zavádění AI víc než jakákoli technická překážka.
Co si z toho odnést
AI je letos opravdu nejčastěji uváděným důvodem propouštění v USA. Za rozhodnutími firem ale většinou stojí víc vlivů najednou — a měřitelné přínosy AI se teprve postupně dostavují.
V Česku hromadná vlna nepřišla. Přišel ale strach, a ten je pro firmy i zaměstnance zrádnější, než se zdá: vede lidi k tomu, aby se AI vyhýbali, přestože právě schopnost s ní pracovat je to, co je chrání nejvíc.
Otázka tedy možná nezní, jestli vás AI nahradí. Spíš jak ji využít tak, aby vám s prací pomáhala — a na to není nikdy pozdě začít.