Tenhle příběh nezačíná uvedením nového modelu. A vlastně ani otázkou, jestli je lepší ChatGPT, Claude nebo Gemini.
Začíná jednodušším problémem: firma si AI pořídí. A co dál?
Nová data totiž ukazují zajímavý rozdíl mezi tím, že máme AI nástroj k dispozici, a tím, že se skutečně stane součástí každodenní práce.
Dobře je to vidět na datech OpenAI o používání agentního nástroje Codex.
97,9 % proti 17,3 %. Co ta čísla skutečně znamenají
V červnu 2026 zveřejnili výzkumníci OpenAI studii o tom, jak lidé používají Codex — nástroj, který už nefunguje jen jako chatbot, ale dokáže samostatněji řešit vícekrokové úlohy.
Rozdíl mezi jednotlivými skupinami byl výrazný.
Uvnitř OpenAI použilo Codex během předchozích 28 dní 97,9 % aktivních zaměstnanců. Mezi uživateli organizačních účtů to bylo 17,3 % a mezi individuálními uživateli méně než jedno procento.
Na první pohled by se nabízelo říct: firmy si nástroj pořídily, ale zaměstnanci ho nepoužívají.
Jenže to by bylo příliš jednoduché.
Číslo 17,3 % neznamená, že pouze 17,3 % firem používá AI. A neznamená ani, že zbytek zaměstnanců AI vůbec nevyužívá. Studie měří konkrétně přechod od klasického ChatGPT k agentnímu Codexu.
Přesto je rozdíl zajímavý. Ukazuje, jak rychle může nový způsob práce proniknout do prostředí, kde mají lidé vhodné podmínky, zkušenosti a podporu — a jak mnohem pomalejší může být změna v běžných organizacích.
Sama studie ostatně upozorňuje, že prostředí OpenAI je v tomto směru výjimečné a nelze jej jednoduše považovat za typickou firmu.
Firmy AI opravdu nakupují
Že zájem firem o AI není jen marketingový humbuk, ukazují i jiná data.
Fintechová společnost Ramp sleduje nákupy více než 70 000 amerických firem, které používají její platební a expense-management služby. V červenci 2026 už téměř 56 % těchto firem platilo za nějaký AI nástroj nebo službu.
Je ale potřeba dodat dvě věci.
Zaprvé jde o zákazníky Rampu, nikoli o reprezentativní vzorek všech amerických firem — mezi zákazníky je nadprůměrně zastoupen technologický sektor.
A zadruhé data ukazují, že firma za službu platí, nikoli kolik zaměstnanců ji používá nebo jak důležitou roli hraje v jejich práci.
Právě mezi těmito dvěma údaji je podle mě podstatný rozdíl: nákup licence není totéž jako skutečné přijetí technologie.
Miliardy nejdou jen do modelů, ale do nasazení
Ještě zajímavější signál přichází od samotných technologických firem.
Microsoft v červenci oznámil vznik Microsoft Frontier Company a investici 2,5 miliardy dolarů. Součástí projektu má být přibližně 6 000 oborových specialistů a inženýrů, kteří budou pracovat přímo se zákazníky na návrhu a zavádění AI systémů.
A Microsoft není sám.
AWS krátce předtím oznámilo investici 1 miliardy dolarů do Forward Deployed Engineering — tedy týmů specialistů, kteří mají pracovat přímo se zákazníky na zavádění agentních AI řešení do reálného provozu.
To je podle mě velmi zajímavý posun.
Nejde už jen o to vyvinout ještě schopnější model a prodat k němu licenci. Velcí dodavatelé investují miliardy do lidí, kteří mají pomoci dostat AI z prezentace a pilotního projektu do skutečných pracovních procesů.
Nakoupeno je. Používání je složitější
Čísla Rampu zároveň ukazují, jak rychle se trh mění.
V červenci měla mezi firmami v datech Rampu Anthropic podíl téměř 44 % a OpenAI téměř 40 %. O několik měsíců dříve bylo pořadí jiné a OpenAI nyní znovu získává část trhu.
To naznačuje ještě jednu věc: firmy jsou ochotné nástroje měnit podle toho, který jim právě vyhovuje.
Samotná značka tedy nemusí být tím nejdůležitějším.
Mnohem podstatnější je otázka: našli zaměstnanci konkrétní způsob, jak AI používat při své práci?
Proč to ve firmách vázne
Ze školení vidím opakovaně několik podobných situací.
Lidé například vědí, že mají k dispozici Copilot nebo ChatGPT, ale nikdo jim neukázal, na které konkrétní pracovní úkoly ho mohou použít.
Výsledkem je několik pokusů typu „napiš mi e-mail", výstup není příliš zajímavý a nástroj se přestane používat.
Jindy je problém opačný. Zaměstnanci by AI používat chtěli, ale nevědí, jaká data do ní smějí vložit, co mají kontrolovat nebo které nástroje jsou ve firmě schválené. Nejbezpečnější reakcí pak bývá nepoužívat ji vůbec.
A třetí častý problém? AI se pořídí, zaměstnanci dostanou přístup — a tím celý projekt skončí. Nikdo systematicky nehledá pracovní postupy, ve kterých by AI mohla skutečně ušetřit čas nebo zlepšit výsledek.
Co s tím
Nemusíte začínat velkou AI strategií.
Vyberte jeden tým a několik úkolů, které se pravidelně opakují. Třeba přípravu zápisu z porady, odpovědi na rutinní e-maily nebo zpracování podkladů pro report.
Pak společně zjistěte, kde může AI reálně pomoci. Připravte jeden funkční pracovní postup, vyzkoušejte ho několik týdnů a sledujte, jestli skutečně šetří čas nebo zvyšuje kvalitu výsledku.
Teprve potom má smysl řešení rozšiřovat.
Cílem totiž není mít nejnovější AI. Cílem je mít AI, kterou lidé skutečně používají při práci.
Co si z toho odnést
Čísla 97,9 % a 17,3 % nejsou důkazem, že firmy nakupují AI licence, které pak nikdo nepoužívá.
Ukazují ale něco možná zajímavějšího: mezi dostupností nové technologie a jejím skutečným začleněním do práce může být obrovský rozdíl.
Firmy za AI už platí. Technologičtí giganti zároveň investují miliardy do týmů, které mají zákazníkům pomoci s jejím zaváděním.
To naznačuje, že další fáze AI revoluce možná nebude hlavně o tom, kdo nabídne nejlepší model.
Bude o tom, kdo dokáže AI proměnit v normální součást každodenní práce.
Zdroje
- The Register: OpenAI says 97.9 percent of its employees are now using agents
- OpenAI: The Shift to Agentic AI — Evidence from Codex (PDF)
- TechCrunch: Microsoft launches its own AI deployment company with $2.5 billion commitment
- TechCrunch: OpenAI is gaining on Anthropic with business users, new data indicates